Home     │     Publikace     │    Judikatura    │    Archiv    │    O nás      │     Kontakt  


 

NOVINKY:

22.února 2011
Důkazní břemeno daňového subjektu
Více infoVíce info

22.února 2011
(Ne)Povinnost soudu zaslat repliku k vyjádření protistraně
Více infoVíce info


16.února 2011
Závěry vytýkacího řízení jako res iudicata pro daňovou kontrolu
Více infoVíce info

10.února 2011
Zákaz souběhu činnosti statutárního orgánu s obdobnou činností v rámci zaměstnaneckého vztahu
Více infoVíce info

9.února 2011

Uplatnění nových důvodů nezákonnosti správního rozhodnutí v řízení před NSS
Více infoVíce info

8.února 2011
Kdy končí lhůta pro zahájení vytýkajícího řízení
Více info
Více info

8.února 2011
Potvrzení příklonu NSS k prekluzivní lhůtě 3+0
Více infoVíce info


8.února 2011
Rozšírený senát NSS potvrdil prekluzivní lhutu 3+0
Více infoVíce info

 

Judikatura



Konec daňové kontroly v Čechách?

Aby mohl správce daně zahájit daňovou kontrolu, musí mít konkrétními skutečnostmi podložené podezření, že konkrétní daňový subjekt, u něhož je daňová kontrola zahajována zřejmě svou daňovou povinnost nesplnil, nebo splnil v míře menší než by měl. Důvody a  podezření přitom musí existovat již v okamžiku zahájení kontroly a musí být správcem daně jednoznačně formulovány a daňovému subjektu sděleny a objektivně zachyceny v protokolu o zahájení kontroly (Z rozhodnutí Ústavního soudu I ÚS 1835/07).

Pokud tomu tak není, nemůže být neústavnost postupu správce daně zhojena ani tím, že v průběhu daňové kontroly bylo prokázáno, že ke zkrácení daně ze strany daňového subjektu skutečně došlo, protože "usvědčující" důkazy byly opatřeny protiústavním postupem. V této souvislosti dovodil Ústavní soud analogii s řízením trestním a uvedl, že každý zásah do osobní sféry jednotlivce, ať už je činěn v rámci jakéhokoliv postupu státu vůči jednotlivce, musí být ospravedlněn konkrétní skutečností, resp. důvodem takového omezení a nikoliv proveden pouze proto, že orgán státu je takovou pravomocí formálně nadán. Kdyby správce daně mohl provádět daňovou kontrolu kdykoliv a bezdůvodně u kohokoliv, když by to sám uznal za vhodné jednalo by se o libovůli a takový postup správce daně by byl vlastně založen na "presumpci viny", resp. na předpokladu, že každý daňový subjekt svou daňovou povinnost zkrátil. Neústavnost takového postupu přitom nemůže být zhojena ani tím, že v průběhu daňové kontroly bylo prokázáno, že ke zkrácení daně ze strany daňového subjektu skutečně došlo, protože "usvědčující" důkazy byly opatřeny protiústavním postupem.

<< Zpět

                                 
                           


 

ezittegy20