Specifikace podezření pro zahájení daňové kontroly z pohledu NSS

Jak jsme Vás již informovali, vyžadoval Ústavní soud ve svém rozhodnutí spis. zn. I ÚS 1835/07 jako podmínku pro zahájení daňové kontroly existenci konkrétního podezření, že daňový subjekt, u něhož je daňová kontrola zahajována zřejmě svou daňovou povinnost nesplnil, nebo splnil v míře menší než by měl. Splněním tohoto požadavku se zabýval v nedávno řešené kauze Nejvyšší správní soud (rozhodnutí ze dne 19. února 2009, spis. zn. 5 Afs 43/2008). Ačkoliv správce daně v této konkrétní věci daňovému subjektu žádné konkrétní pochybnosti při zahájení daňové kontroly nesdělil, nedospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že by tento nedostatek způsobil nezákonnost provedené daňové kontroly. V daném případě totiž předcházelo zahájení daňové kontroly vykázání daňové ztráty, jejíž výši daný subjekt na podkladu dodatečného daňového přiznání změnil. Nejvyšší správní soud tyto skutečnosti považoval za dostatečnou pochybnost ve vztahu k zákonnému zahájení daňové kontroly. NSS konkrétně uvedl, že "tyto skutečnosti tedy samy o sobě byly dostatečným důvodem pro provedení daňové kontroly a stěžovatel mohl za těchto okolností pravděpodobnost daňové kontroly předvídat, nemohla být tedy pro něj něčím překvapivým. V žádném případě se tedy nejednalo o realizaci svévole ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 18. 11. 2008, sp. zn. I. ÚS 1835/07. Právě naopak, Nejvyšší správní soud je toho názoru, že v projednávaném případě již právě výše vykázané daňové ztráty v dodatečném daňovém přiznání odůvodňovala konkrétní pochybnosti, že stěžovatelem takto přiznaná daňová ztráta je vyšší, než by měla být."

<< Zpět