Úkony způsobilé přerušit běh prekluzivní lhůty

Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu svým usnesením ze dne 16.12.2009 rozšířil doposud judikovaný výčet úkonů, které ve smyslu § 47 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků přerušují běh prekluzivní lhůty pro vyměření daně.
Vzhledem k tomu, že odvolací orgán je oprávněn ke všem úkonům, jimiž je oprávněn zjišťovat skutkový stav věci správce daně, jsou úkony odvolacího orgánu způsobilé založit běh nové prekluzivní lhůty v témže rozsahu jako úkony správce daně.
Obdobně přerušují běh promlčecí lhůty také úkony dožádaného správce daně. Samotné dožádání však úkonem přerušujícím lhůtu není.
V posuzovaném případě se jednalo konkrétně o místní šetření, které dožádaný správce v rámci odvolacího řízení provedl. V odvolacím řízení je odvolací orgán povinen zjistit, zda platební výměr vydaný správcem daně I. stupně je rozhodnutím zákonným. Úkony odvolacího orgánu jsou proto určeny okolnostmi, které je třeba prověřit, přičemž rozhodující pro volbu prostředků je, aby se jednalo o úkon, jímž lze dosáhnout stanoveného cíle. Povahu přerušujícího úkonu proto splňuje protokol o ústním jednání, kterým byl daňový subjekt vyzván k doložení zahrnutí naturálních příjmů do účetnictví, ve spojení s druhým protokolem, který dosvědčuje naplnění stěžovatelových práv při ústním jednání o předložených dokumentech.
Úkon provedený v průběhu odvolacího řízení dožádaným správcem daně tedy může být úkonem podle § 47 odst. 2 ZSDP zakládajícím běh nové prekluzivní lhůty za podmínky, že se jedná o úkon zahájený před uplynutím lhůty, který vychází z určitých pochybností o správnosti postupu daňového subjektu nebo o správnosti výše předchozího vyměření, směřuje k vyměření daně nebo k jejímu dodatečnému stanovení, je svou povahou přiměřený rozsahu nezbytných zjištění a  při němž jsou  zachována práva daňového subjektu na součinnost.
Vliv na běh prekluzivní lhůty by byl naopak vyloučen tam, kde by místní šetření bylo pro zjišťování nezbytných skutečností nevhodné, neboť by např. bylo na místě provést daňovou kontrolu, nebo tam, kde by nebyla zachována práva daňového subjektu na součinnost v daňovém řízení, nebo tam, kde by se jednalo o úkon nepodložený a pouze účelově provedený ve snaze zasáhnout do běhu lhůty.

(Z usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č.j. 7 Afs 36/2008-134 ze dne 16.12.2009)